
Jak správně zdravit?
17. únor 2014Nejčastější formou komunikace ve společnosti je pozdrav. Zdravíme členy rodiny, přátele, kolegy, známé i neznámé lidi, se kterými se potkáváme. Pozdrav je důležitou součástí prvního dojmu a tak bychom na něj měli pamatovat.
ReklamaZdravit můžeme s radostí, uctivě, pokorně, chladně, ale i výhružně a agresivně. Ale víte, kdo by měl zdravit jako první? A jakým způsobem? Co se hodí a co ne?
Pozdravte s úsměvem!
Pozdrav patří k zahájení jakékoliv komunikace. Zdravíme neverbálně či verbálně. Neverbálním pozdravem může být pokynutí hlavy, smeknutí klobouku, zamávání nebo polibek ruky. Verbálním pozdravem je: ,, Dobrý den! Dobrý večer! Ahoj! Nazdar!“ Mnohdy se kombinuje obojí.
V zásadě platí, že nejprve společensky méně významná osoba zdraví osobu společensky významnější. Tedy muž zdraví ženu, podřízený nadřízeného, mladší staršího. Kdo ale ze dvou rovnocenných lidí má zdravit jako první? Odpověď zní takto: ,,První zdraví zdvořilejší a slušnější z nich.!“
Neutrální formou pozdravu zůstává kdykoli a kdekoli ,,dobrý den“. S tím nemůžeme narazit. Jsou ale místa a souvislosti, kde je možné zdravit ,,ahoj“ a nikoho tím neurazíte. Na diskotéce, v hospodě, mezi studenty a učni se nad tím určitě nikdo nepohorší.
A co zdravení na veřejnosti?
Čím je místo anonymnější, tím je pozdrav vzácnější. Pokud nastoupíme do metra, nezdravíme spolucestující, stejně tak na rušné ulici ve velkém městě. Lidem, které bychom pozdravili, by se to naopak zdálo podivné a ťukali by si na čelo.
Zkuste se ale projít po vesnici se 120 obyvateli a nepozdravit ani jednoho. Místní drbny by vás hned roznesly na kopytech, co že jste to za nezdvořáka. Většinou se tedy zdravíme s lidmi, se kterými nás nakrátko spojí společný zájem, či těsná blízkost. Jedná se například o výtah, kupé ve vlaku, lékařská ordinace.
Pokud zasedáme v divadle nebo v kině je též dobré spolusedící pozdravit. Trávíme-li dovolenou v horském penzionu, zdravíme na recepci, i při vstupu do jídelny. Řiďte se svým instinktem, je lepší pozdravit dvakrát, než vůbec. A nezapomínejte na oční kontakt!
Podejte si ruce
Podání ruky patří v celém světě k nejrozšířenější formě pozdravu. Ruku podáváme s úsměvem a lehkou úklonou hlavy, díváme se do očí.
A víme, kdo komu ruku nabízí? Ruku podává společensky významnější postava. (Pravidlo žena, starší, nadřízený.) Výše postavená osoba si sama rozhodne, s kým si rukou potřese a s kým nikoliv.
Jakým způsobem ruku podat? Určitě znáte tu situaci, kdy nám někdo podá ruku jako ,,leklou rybu“ nebo naší paží zbytečně dlouho třese a drtí ji. Správně má být stisk pevný, ale rozhodně by nás to nemělo bolet a neměl by trvat déle než jednu vteřinu. Nepodáváme ruku zašpiněnou při práci, ruku v sádře, ruku s cigaretou. Tu je lepší před podáváním ruky típnout. Pokud máte ruku zpocenou, nenápadně si ji v kapse utřeme do kapesníku.
Nikdy si ruce nepodáváme v sedě, přes stůl a do kříže. Ženě je udělena výsada, může při podání sedět.
Tak trochu jiný pozdrav
Líbání ruky se již téměř vytratilo, ale příslušníci staré generace a velcí gentlemani, jej při některých událostech stále využívají. Ruku však doslova nelíbáme, pouze polibek naznačíme.
Stejné je to i u polibku na přivítanou. V neformální společnosti je tento zvyk velmi oblíbený, ale vlastně jde jen o dotyky tváří. S tímto způsobem pozdravu by ale měla přijít žena.
Se smekáním klobouku se již moc nesetkáváme, pokud ale máte zálibu v této pokrývce hlavy, hlavu lehce ukloňte a mírně klobouk pozdvihněte.
Milý pozdrav s úsměvem na tváři nás nic nestojí a přesto tím mnohé získáváme. Ostatní nás budou vidět, jako slušné a příjemné jedince. A to je bezpochyby kladné hodnocení, nemyslíte?
Líbil se Vám článek? Sdílejte jej s přáteli!
Jaké jsou vaše zkušenosti? Máte pocit, že jsme na něco zapomněli? Sdělte nám to v komentáři. Pokud si s nečím nevíte rady, zeptejte se.
Hodnocení
Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 8x

Autor: Stanislava Štěpánová
Autorka žije v malém městě na Vysočině. Po vystudování sociální školy setrvala v oboru a několik let se věnovala práci se seniory a rodinami v nouzi. Nyní pečuje o čtyři děti, miluje přírodu, zpěv a hraje ochotnické divadlo. G+
[Nahoru ↑]
Vložit komentář
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!