Jak a proč cestovat na vlastní pěst?
18. únor 2014Nejhodnotnější, co můžeme od života dostat, nejsou hmotné věci, ale zážitky a poznání. Věci se okoukají, opotřebují, rozbijí, ale zážitky a vzpomínky nám nikdo nevezme. Zůstanou nám v paměti a v srdci navždy.
ReklamaSvůj cestovatelský sen si můžeme splnit, ať je nám dvacet nebo padesát. Není to o věku, ale o touhách, přáních, lásce k cestování… Proto, pokud nám to jen trochu podmínky a finance umožní, cestujme! Poznávejme cizí kraje, kulturu, gastronomii… Nesmírně nás to obohatí.
Pokud se rozhodneme cestovat po vlastní ose, jen s batohem na zádech, spoléhat se jen a jen na sebe, získá cestování úplně jiný rozměr.
Na vlastní pěst nebo s cestovkou?
Pokud se rozmýšlíme, zda cestovat organizovaně s cestovní kanceláří či jen tak na vlastní pěst, měli bychom si sami v sobě ujasnit, co od cesty očekáváme a hlavně, na co se cítíme.
Pokud chceme zažít něco nového, nepředvídatelného, neznámého, pokud se chceme dostat mezi domorodce, poznat jejich život, zvyky, bydlení, kulturu, volba je jasná. Protože tohle nám žádná cestovka neumožní.
Jak se připravit?
Prvním bodem našeho plánu je výběr destinace, kterou chceme navštívit a procestovat. Ale v tom má asi každý cestovatel jasno již od začátku. Nejvhodnější je vybrat zemi, jejíž jazyk ovládáme.
V průběhu našeho cestování přijdeme do kontaktu s místními lidmi a byla by škoda nemoci si popovídat a nahlédnout do jejich životů kvůli jazykové bariéře. I když, ani tohle není podmínka pro cestování po vlastní ose, protože znám člověka, který projel mnoho zemí pouze se znalostí své mateřštiny. Ruce a nohy mu k domluvení se vždycky stačily.
Další věc, na kterou bychom neměli zapomenout, je sepsání itineráře. Z cestopisů a fotografií si vytipujeme místa, která bychom chtěli navštívit a ty si sestavíme do časového harmonogramu včetně časů nezbytných pro přesuny. Není nutné plán striktně dodržovat a mnohdy to ani není možné, ale hlavní osy bychom se držet měli.
Zakoupení tištěného průvodce pro danou zemi je samozřejmostí, kterou netřeba zmiňovat.
Na co nesmíme zapomenout?
Samozřejmě na pojištění a také povinné očkování, cestujeme-li do exotické země. Nejčastěji se jedná o tetanus, hepatitidu A a břišní tyfus.
A co dál?
Dál už jen zajistit letenku a ubytování alespoň na prvních pár dní, sbalit batoh s nejnutnějším, přibalit pas, vízum, je-li potřeba, dostatečnou finanční rezervu a hurá do světa.
Co nás na cestě čeká?
To nikdo neví. A v tom právě tkví krása cestování na vlastní pěst. Ta nepředvídatelnost, to vzrušení z nových zážitků.
Tak šťastnou cestu a batůžkářům zdar !
Líbil se Vám článek? Sdílejte jej s přáteli!
Jaké jsou vaše zkušenosti? Máte pocit, že jsme na něco zapomněli? Sdělte nám to v komentáři. Pokud si s nečím nevíte rady, zeptejte se.
Hodnocení
Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x
Autor: Iveta Zouharová
Autorka žije v Blansku, vystudovala Střední průmyslovou školu v Jedovnicich. Záliby - cestování, pěší turistika, sledování přírodopisných a cestopisných filmů, kultura. G+
[Nahoru ↑]
Vložit komentář
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!